Duben 2011

Sele se vtírá

24. dubna 2011 v 15:33 | Babe |  Ulice
Inu, prostě jen oznámím, že to tu skončilo. Rue jsem muselo dlouho přesvědčovat, aby mi dala heslo sem. Jen chcu napsat, že kdo má zájem o nové blogy autorek, ať si je sežene, nebo nepíše Baty na baty96 (zavináč) gmail.com a Rue na aroneka(zavínáč) seznam.cz. Ovšem nezarušuji, že vám ho dají. Babe oba blogy zná, takže asi nejlepší cesta bude je hledat u mě. :D

A je to tady...definitivně...

9. dubna 2011 v 22:00 | Baty
Jak to jen říct? ...
No, prostě...
...
hmm...

Tenhle blog...byl to blog Rue a Baty...Rue a můj... Byla to náš blog. Pak se z toho stal jen můj blog, pak zase nás a poslední dobou tomu bylo tak, že blog byl pouze její...já to flákala a...nějak sjem měla pocti, jako byhc do něj už nezapadla...Nebyla inspirace ani důvod psát...a hle-teď tu Rue neni...Už to tedy není ani náš blog...Ale není ani můj... Blog omrzlin...blog Rue a Baty... (krucinál, můžeš se už vymáčknout?!) Fájn, fájn, fájn... prostě...

končim.

Nechť tento blog stále slouží pro náhodné návštěvníky...nechť tu je jentak na ozdobu... Já...připadám si náhle tak zvláště, že opouštím tento blog, ale, prostě, pro mě už nemá cenu na něj psát... je mi náhle tak neznámí...

ale nepřestanu blogovat. Naopak.

Cesta Rue a mne se propojila a teď se zase rozpojila. Ona jde svou cestou a já jí půjdu také ...
Hned teď si založím nový blog. Už mám pčedstavu...bude to prostě blog, který...nejspíš nebude mít moc čtenářů, ale bude můj...bude podle mých představ a budu si tam psát to co chci...bez ohledu na to, co řeknou čtenáři...proč bych si nemohla napsat o svých pocitech, aby to někdo nebral jako blekotání?

Tento blog to dotáhl celkem dál, než jsem očekávala. Byl přijat do AK a také přežil veškeré vylučování. A teď náhle zchátrá... Je to tak hrůzná představa, že...nechci se ho jentak vzdát, ale, chátral by prázný tak jako tak, takže je nejspíš lepší, když o tom budete díky tomuto článku vědět.

Pokud by i přesto měl o tento blog někdo zájem, můj mail je baty96@gmail.com, takže, dyštak napište a já uvidím...

Svou novou adresu sem možná dám...možná.

Promiňte... Přišla jsem, viděla jsem, zablogovala jsem si a... ocházím.

Musí se to vždycky pos*at?!

5. dubna 2011 v 18:51 | Baty |  Deník omrzlin
Mam pocit, jako by můj život nebyl nic...
Mam pocit, jako bych tu neměla být.
Mam pocit, jako bych tu byla navíc...

Poslední dobou sem kašlala na blog...moje nálada byla ta tam. Všude jen smutek, nervozita, naštvanost...a když konečně naleznu spříněnou duši, o které jsem si jistá, že ji miluji, je to v hajzlu... Prostě jsem se zamilovala. Když zavřu oči, vidím jeho úsměv. Pořád slyším tón jeho hlasu a stále cítím, jak mi jeho oči propalují záda...a to jsem ho už 3 týdny neviděla. Prostě zmizel...přestal chodit do hospody a jezdit do vsi. Přestal si psát statusy na facebook a já o něm od osudné soboty neslyšela..
Ehm, osudná sobota byl den, kdy jsem zjistila, že pro něj nejsem neviditelná. Když se na mne usmál a vyzval mne k tanci...když jsem byla tak blízko něj, že jsem cítila jeho dech na mé tváři...a poté jsem si ho celého detailně přehrávala ve svých myšlenkách. Dnes to bylo opět tady...najednou jsem nemohla myslet na nic jiného než na něj...Přijdu pak domů ze školy, sednu k počítači, zapnu facebook a... ON JE ONLNE!! Okamžitě kliknu na jeho fotku a přesměruji se na jeho zeď a v tom by se ve mě krve nedořezal...
"________ změnil svůj stav z nezadaný na zadaný" nejdřív jsem bezhybně seděla, pak se začala kousat do rtu a držela slzy...pak jsem napsala kámošce a pak jsem se najednou strašně rozbrečela... Proč to takhle kua musí vždycky dopadnout?!!!! Nejsem teď schopna napsat více slov... já, měla jsem počítač v opravně a dnes se mi vrátil. Cela natěšená du na facebook a najednou zjistim tohle...a teď najednou přijdu na blog a vidim Ruin odchod...a ani mě to nemůže nijak rozhodit, protože se tu topím v slzách...a najednou mi to všechno dochází...dochází mi, jak jsem zanedbávala blog...jak jsem ztrácela čas myšlenkami na něj...jak jsem ztrácela čas stáním před zrcadlem nad nekonečným upravováním s tím "co kdybych ho náhodou potkala"...prostě...NENÁVIDIM LÁSKU! NENÁVIDÍM TYTO POCITY A PŘESTO JSOU TAK NEODOLATELNÉ...
Mrzí mě moc, že Rue odešla...vždyď já jí tady nechala v tom všem se stále potácet sama...Teď je to na mě...ale ode mne nejspíš žádný článek nebude, dokud se nedám do kupy...

děkuji za pochopení